Sunday, March 26, 2017

Historky z letadla part 1

Myslím, že bude zajímavý se s vámi občas podělit o nějaký ty historky z létaní. Ať už se to stalo přímo mně nebo mi to někdo vyprávěl...Řeknu vám, že žít tenhle život je někdy opravdu zajímavý. Tak se pohodlně usaďte, udělejte si čaj a doufám, že vám zpříjemním čas několika málo historkama.

Tohle se stalo mojí kamarádce. Když mi to vyprávěla málem jsem se potrhala smíchy. Abych vás tedy uvedla do situace. Byl to dlouhej let do Austrálie. Brisbane myslim. Airbus, kterej všichni crew "milujou". Řeknu vám to asi takhle. Boeing je lepší pro nás, protože galley je větší a máte svůj osobní prostor a dokonce se tam zvládnete i najíst, plus v boeingu je kouzelný tlačítko, který vymaže všechny call belly(tlačítko, který pasažéři strašně rádi mačkaj, když to nejmíň potřebujete). V airbusu tohle neexistuje, takže pokud ten call bell nevymažete přímo z toho sedadla, kde byl zmáčknutej, tak tam bude svítit navždy.
U každých dveří je i malá obrazovka, která vám řekne jaký sedadlo to je, taky vás to informuje pokud se na záchodech detekuje např. kouř. No a to už se trochu dostáváme k jádru věci. Lety do Austrálie jsou hodně náročný. Lidi jsou, ale vetšinou fajn, takže se moc nenaběháte. Bohužel pak jen většinu času sedíte a snažíte se neusnout. To znamená, že furt jíte a jíte. No a tak si Nadia šla vzít sendvič. Rozbalila si ho, kousla a na jednou výstražnej zvuk v kabině a zpráva na tý malý obrazovce. SMOKE DETECT, LAVATORY 6RHS. Dekovaný kouř na záchodě na pravý straně. Kdykoliv se tahle zpráva objeví. Musíte popadnout hasičák, kterej je k dispozici u každejch dveří a běžet na místo činu. Čtyři členové posádky, včetně Nadi se rozběhli k tomu danýmu záchodu. Zaklepala na dveře a otevřela. Byla to jen paní, co si lakovala vlasy. Bohužel ty detektory kouře jsou občas velmi přecitlivělý. No jenže si v ten moment uvědomila, že má pořád v ruce ten sendvič a nemá hasičák. Takže se rozběhla zachraňovat "hořící" záchod se sendvičem v ruce. 
↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓

Thursday, March 23, 2017

Roster 0.5

Máme tady konec měsíce a s ním přichází i novej roster. Duben byl první měsíc, kdy jsem si mohla na lety "bidnout".
Bidding - Každej měsíc si na lety můžeme takzvaně sázet. Všichni jsme rozdělený do 7 skupin, který každej měsíc rotujou, aby to bylo fér. Největší prioritu má skupina číslo jedna a nejmenší skupina 7. To znamená, že lidem co jsou v první skupině vyhoví nejvíc a lidem co jsou ve skupině sedm nejmíň. Můžeme si bidnout celkem pětkrát. Od jedničky do pětky si dáme destinace kam bysme ten měsíc chtěli. S tim že destinace, co je na prvním místě má největší prioritu a ta co je na pátým má prioritu nejmenší.
Snad jste to trochu pochopili? Kdyby jste potřebovali ještě jiný osvětlení, určitě se ozvěte do komentářů.
Hned můj první měsíc sázení a dostala jsem první skupinu. Dala jsem si Prahu jako první. Pak Dublin, protože jsem ještě neviděla mojí čerstvě narozenou neteř. Jako třetí jsem měla Mauricius, čtvrtej Phuket a na pátym místě Nairobi jako layover. Jak už víte děláme tenhle let i jako turnaround a já měla to "štěstí" že jsem to v prvním měsíci lítaní dostala jako turnaround.
No a jak to dopadlo? Někdy je to opravdu jako loterie. Zdá se mi, že občas na to opravdu neberou moc ohledy. Stalo se, že byl někdo ve čtvrtý skupině a dostal všechno co chtěl. Nebo byl někdo v první skupině a nedostal skoro nic. Já měla celkem štěstí!

  • Praha 2x 
  • Dublin 2x 
  • Muscat (turnaround)
  • Istanbul (turnaround)
  • Kuwait (turnaround) - už se ze mně pomalu stává královna turnaroundů
  • Nairobi - přesně na moje narozeniny. Africká party wooohooo
Výsledek obrázku pro april

Monday, March 13, 2017

Bangkok

Tak jsem zase jednou měla štěstí (klepu na dřevo). Místo Jakarty, kde jsem už byla mi dali Bangkok. Wohooo bylo to super, ale vždycky když mám destinaci která se mi líbí, jeden de mi prostě nestačí. Asi je třeba si tam v budoucnu udělat menší dovolenou. Jenom crew byla trochu chcíplá, takže večer se nikomu nechtělo nikam moc vyrazit. Chápu, že někdo už je v Bangkoku po desatý, ale přijde mi škoda strávit to na pokoji. Nakonec jsme se do města vydali ve dvou. 
První zastávka byla masáž. Kdo nejde v Thajsku na masáž, jako by nebyl, jak se říká. Teda já to říkám, ale víte co.. Po pořádný masáži člověku vyhládne, tak jsme se vydali tuk tukama na night market. Připadalo mi to dost jako turistický místo a já od kamaráda věděla, že nejlepší jídla jsou na těch méně známých. Znovu jsme teda naskočili do tuk tuku, teď už alespoň s pivem v ruce a vydali se na další trh. Tuk tukář nám doporučil jednu restauraci a u ní nás hned vyhodil. Ještě než jsem se chtěla najíst normálního jídla, chtěla jsem vyzkoušet hmyz. Byl to takovej můj goal a už dlouho jsem to prostě chtěla ochutnat.
↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓

Sunday, March 5, 2017

China - Shanghai

Stále toho velmi vstřebávám. Byl to zajímavej výlet, ale už se asi ráda podívám jenom do Pekingu na velkou čínskou zeď. Tak si to pojďme shrnout. Let tam, nebyl ještě tak hrozivej. Bylo to skoro 7 hodin. Bohužel kvůli protivětru na cestách zpátky bývají lety o něco delší. Tohle nebylo o něco. Deset hodin! To už máš jak let do Austrálie. Tam jsme přiletěli v pozdním odpoledni a jak už asi víte z předchozích článků, měly jsme to štěstí letět spolu s mojí batchmate. Naplánovaly jsme si večeři a potom masáž. Když jsme vyrazily z hotelu potkaly jsme ještě tři další holky, tak jsme společně vyrazily na hot pot. Je to grilovačka na asijskej styl. Už jsem na tom byla v Taipei. Je to fakt vynikající a vlastně i docela zdravý.
Velmi nás pobavila cena místního piva, který vůbec nebylo špatný! Z Dubaje je už člověk zvyklej dávat za alkohol vesmírný částky, tak nás pivo v přepočtu za 4aed mile překvapilo. 
Dvě hodiny hezky sedíte, jíte a tak je celkem logický, že budete potřebovat na záchod. To co mě potkalo nepřeju ani nejhoršímu nepříteli. Nebyl tam klasickej záchod, ale v podstatě jen díra. Víc se k tomu raději nechci vyjadřovat. Snad jen, že mě to velmi rychle přešlo. Jeden další poznatek. V Číně asi neexistuje dávání dýška. Pomalu to po vás hodí, kdyby jste jim chtěli dát něco navíc. Asi se to zkrátka nesluší. 
No po večeři se většina rozhodla jít zpátky na hotel, ale já vyrazila na masáž. Vypadalo to tam jak někde u tety v bytovce na sídlišti, ale masáž nebyla špatná. 
Přepadla mě trochu rýma, takže jsem se rozhodla, že než půjdu spát skočim do páry. 
Odhodlaně jsem teda vyrazila o tři patra níž v tom nejpomalejšim výtahu. Jedna paní se chtěla vyfotit, ale v županu sem se na to úplně necejtila. Jo, pokud tedy plánujete výlet do Číny a vypadáte dostatečně evropsky, připravte se, že lidi na ulici se budou zastavovat a bezostyšně si vás fotit a když tomu přidáte blonďatej vlas v menších ulicích pravděpodobně zastavíte i dopravu.
 Abych se teda ještě vrátila k tý páře. 
Tak jsem konečně vylezla z toho výtahu a jdu ke spa recepci. Skoro nikdo v Číně nemluví anglicky, ani v hotelech. Připravte si tedy vaše veškerý jazykový schopnosti rukou a nohou. Asi po 5 minutách paní pochopila, že bych ráda šla do páry. Pak z ní vylezlo, že tenhle den je určen jen pro muže. Zvláštní systém, ale tak co jsem měla dělat. 
Další den jsem toho tolik nestihla, protože jsem vstávala až po dvanáctý odpoledne. 
Opakovala se včerejší story. Fotky, pohledy, jo a velmi hlasitý smrkání a plivání a bůhví co ještě za zvuky. Nepředstavujte si ale bežný evropský smrkání. Oni kapesníky vlastně vůbec nemaj. Když jsem ho vytáhla a začla smrkat po evropsku, koukali na mě jak na holýho skřivánka.  Jelikož u mě rýma propukla už v plnym rozsahu a já vyrazila do města bez kapesníků(velmi zásadní chyba). Skočila sem do místní večerky a hledala kapesníky. Super, prodávali je i po jednotlivých balíčcích. No tak vyjdu z obchodu otvírám balení a zjistim, že v tom jsou plínky? Teď vážně přísahám, že to vypadalo jak kapesníky! To jsem si fakt myslela, že tam člověka nemůže už nic připravit...
No tohle bylo teda menší shrnutí mých zážitků a celkem se už těšim na nějakej evropskej let.
Mějte se hezky!! XOXO