Thursday, September 29, 2016

Letenky a víza ✓


Včera mi přišly víza a letenky. Pořád ale ještě nevim, kde budu bydlet. V neděli bych se to už možná mohla dovědět. Ano, v některých muslimských zemích začíná tejden nedělí. V prvních dvou měsících bych teda čistě teoreticky měla mít volno v pátek a sobotu. Prakticky už to může bejt tak, že volnou budu mít třeba jen v sobotu. Training totiž bude náročnej, ale zároveň se strašně moc těšim.
Mimochodem spousta lidí si myslí, že letušky lítaj jen svojí trasu např. Praha - Dubaj. Tak to, ale naštěstí není. Emirates lítá do více než 150 destinací a může se stát, že za měsíc dostanu třeba 6 letů a každej bude úplně někam jinam.
Mám pár snových destinací kam se fakt těšim a je pro mě neuvěřitelný, že v rámci svojí práce se na ty místa vlastně dostanu.
To jsou  všechny státy, kam Emirates lítaj. Do Itálie lítáme až do 4 měst. V Austrálii i do 5 destinací.
Tady je TOP 10 mých vysněných míst kde jsem zatim nebyla a normálně bych se asi ani nedostala. Doufám, že tam co nejdřív dostanu let.

1. BALI
2. KEŇA
3. SEYCHELY
4. THAJSKO
5. BRAZÍLIE
6. ARGENTINA
7. ZIMBABWE
8. AUSTRÁLIE
9. RUSKO
10.VIETNAM

Jo a pokud by vás cokoliv zajímalo, můžete se zeptat TADY

Monday, September 26, 2016

11 dní

Sakra.. Nějak rychle to utíká. Ještě nedávno jsem měla skoro dva měsíce k dobru a najednou už jen 11 dní? Těšim se, ale bude mi toho hodně chybět. Člověk by si řekl, že už se stačí jenom těšit. Je tady, ale několik nepříjemností před cestou, který je třeba vyřešit.

  • Málem bych se neodhlásila ze zdravotní pojišťovny ( U VZP jsou celkem experti na to, že vám neoznamujou cokoliv. Pak vám až po pár letech přijde, že máte penále za neplacení zdravotního pojištení)
  • Veškerý dokumenty, který s sebou potřebujete musí bejt přeložený do angličtiny tzn. připravte si větší sumu peněz
  • Vyfocení na UAE víza (Nesnášim focení u fotografa)
  • Všemožný skenování a kopírování pasů atd..
Už mi zbejvá jen to focení, který mám v plánu zejtra. Btw už se tam chodim vyfotit tak měsíc..No a pak už jen můžu čekat na odlet. Pokud nepočítám balení. To bude poněkud ještě zajímavá věc. Určitě sem dám menší report.
Každym dnem bych se měla dozvědět, kde budu bydlet. Může se stát, že mě na pár měsíců prdnou do hotelu, protože momentálně nemaj dostatečnou ubytovací kapacitu a nový budovy ještě nejsou postavený. Nechme se překvapit...


Friday, September 23, 2016

Rezidentka

Jestli něco fakt nemám ráda, je to čekání. Trpělivost není moje silná stránka. Byly to fakt nejvíc nejhorší tejdny. Čekat, jestli to máte v kapse nebo ne. Máte dvě možnosti jak to zjistit.

1. Každej den netrpělivě čekujete portál, kde ste přihlášený a můžete vidět, co se momentálně děje s vaší přihláškou.
2. Prostě počkáte až vám zavolaj.

No samozřejmě, že bych nevydržela se nedívat na portál. Jedno krásný, červnový pondělí se přihlašuju a co tam na mě nečeká.. JFIP!!! Byl to ten nejlepší pocit v životě. Opravdu! Nikdy jsem nezažila nic lepšího. Nejde to ani popsat. Je to jako by ste opustili vlastní tělo. Podívali se jak ste šťastný a zase se do něj vrátili.
JFIP - Joining formalities in progress
Znamená to, že jste přijatý a musíte počkat na GC.
GC - Golden call
Hovor, kde vám potvrdí, že jste přijati a dají vám další informace, co dál.


Final Interview

Pocity po Assessmentu byly úžasný. Cejtila jsem, že něco málo jsem dokázala. I kdyby jsem se tam nakonec nedostala, byla jsem ve final 8 a to se tolika lidem nepoštěstí. Měla sem si ten úžásnej pocit užít víc, protože pocit kterej na mě čekal druhej den.. Na to jsem opravdu nebyla připravená.
Moje Final Interview začínalo přesně v 11:30. Byla to neděle. Hotel byl celkem prázdnej. Vzhledem k tomu, že nerada bejvám na velký věci a akce nepřipravená, googlila jsem o sto šest co mě vlastně čeká. Připravte se na otázky typu:

  • Co jste někdy udělali navíc pro zákazníka?
  • Zažili jste někdy situaci, kdy jste pomohli kolegovy/kolegyni v práci?
  • Jak si organizujete práci?
  • Proč chcete být zrovna crabin crew?
  • Setkali jste se někdy s kulturní odlišností? A jak jste tuto situaci řešili?
Samozřejmě otázek může být i víc a opravdu velmi doporučuju se na ně připravit. Pokud je vám 21, jako mně těžko můžete mít tolik zkušeností. Spoustu situací můžete přenést do běžnýho života.
V 11:25 už si mě recruiterka zvala dovnitř (ta samá jako z předchozího dne). Než sme začaly, upozornila mě na to, že si během našeho rozhovoru bude psát poznámky do počítače. Je to mimochodem strašně znervózňující věc.


Veškerou nervozitu a pocity na zvracení skryjte za úsměv

A bylo nás 8

Jak začala další fáze konkurzu? To se všechno dozvíte v tomhle článku.
Po prvním vyřazování, kdy nás zbylo zhruba 26, jsme mohli pokračovat dál.Bylo mi přiřazeno číslo 13. Nejsem pověrčivej typ, takže jsem to spíš brala jako šťastnou třináctku. Podle mých veškerých informací měl následovat test z angličtiny. Byli jsme vyzváni, aby jsme si vzali židle a sedli si do kruhu. Nic, co by odpovídalo testu z angličtiny. Dál jsem nad tím, ale nepřemejšlela a soustředila se na následující úkoly.

Thursday, September 22, 2016

OD + AD + FI

Tyhle tři zkratky mi v životě přinesly ty největší nervy, ale v podstatě i to největší štěstí. Chápu, že kdo neví o co jde může být zmatený. Ráda se tedy podělím o menší vysvětlení.
OD = Open Day (První den konkurzu, kdy může přijít kdokoliv se svým CV a fotkami.)
AD = Assessment Day (Když se neobjeví tolik lidí, koná se ve stejný den jako Open Day. Čekají na vás skupinové hry, test z angličtiny, ale i simulace různých situací.)
FI = Final Interview (Sem se dostane už jen hrstka statečných, koná se druhý den většinou v dopoledních hodinách. Tady už můžete spoléhat jen sami na sebe, protože vás čeká rozhovor face 2 face.)

V Praze se většinou účastní méně než 100 lidí, takže i můj případ byl, že jsem měla AD ve stejnej den jako Open Day.
Když jsem se ráno vzbudila nebyla jsem tolik nervózní. Horší bylo, když došlo na make-up. Všechno co jsem mohla se po*ralo. Základem emirates líčení je vždy červená rťenka a linka. Samozřejmě všechno křivě a špatně. Po asi 20 minutách strávených jenom tím, že jsem upravovala oční linku, jsem se vrhla na vlasy. Není to úplně jednoduchá věc, když je máte dlouhý a čerstvě umytý.
Osud tomu chtěl, abych všechno stihla. Přesně v 8:15 jsem už nastupovala do auta a vydala se směrem k hotelu, kde se konal konkurz.
Byla jsem tam mezi prvníma a neušlo mi, že i když jsme v Praze byly kolem mně samé Asiatky. S jednou jsem se dala hned do řeči a řekla mi, že přiletěla ze Soulu jen kvůli konkurzu. Myslí si, že tu má větší šanci protože tam jich na Open Day přijde třeba 500. V celku mě vyděsilo, že vážila tak dlouho cestu, aby to zkusila.
V 9:00 to všechno začalo. Rozhlídla jsem se po místnosti a měřila si konkurenci. Samozřejmě, že se všemi musíte jednat přátelsky, pořád se usmívat, povídat si s někým.. Ve finále jsme tu, ale všichni kvůli jedný věci a v poslední fázi se můžete spolehnout jen sami na sebe.
Začínalo nás cca kolem 90 lidí. 1. kolo se zdálo být lehký. Jeden po druhym jsme přistoupili k recruiterce, dali jí naše fotky a životopis a ona se většinou zeptala na jednu jednoduchou otázku typu, jestli studujem nebo pracujem.. Zdálo se to víc, než jednoduchý, ale rozhodoval tu první dojem. Kdo přišel jakkoliv neupravenej nebo neodpovídal určitýmu standartu byl poslán domů. Když všichni odevzdali, to co měli, dala nám pauzu a čekali jsme až vyvěsí jména a uvidíme, kdo je označenej žlutou fixou a bylo mu přiděleno číslo.
Vyšla jsem ze záchodu a viděla, že se všichni tlačí u dveří. Bylo to tam! Tři papíry s 90 jménama a z toho jen několik žlutejch čar. Snažila jsem se zůstat klidná, ale nešlo to. Kdybych mohla použila bych snad i mačetu, abych se k seznamu dostala co nejdřív. Když jsem svoje jméno uviděla podtržený tou žlutou barvou (od tý doby asi moje nejoblíbenější) chtěla jsem skočit z okna. Z 90 lidí nás šlo dál zhruba 26.....